Myšlení
„Myslet znamená hledat souvislosti, řešit problémy a objevovat nová řešení.“
Paní učitelka postavila před děti most z dřevěných kostek. Vedle něj položila autíčko. „Jak dostaneme autíčko na druhou stranu, když most unese jen jednu kostku?“ zeptala se. Děti navrhovaly různá řešení. Některé chtěly most opravit, jiné hledaly jinou cestu. Jeden chlapec navrhl postavit nový most z větších kostek. Každé dítě přemýšlelo jinak. Právě schopnost hledat řešení, porovnávat možnosti a rozhodovat se označujeme jako myšlení.
- vysvětlit pojem myšlení
- popsat základní myšlenkové operace
- rozlišit druhy myšlení
- objasnit vztah mezi myšlením a řešením problémů
- vysvětlit význam myšlení pro práci pedagoga.
Co je myšlení?
Člověk se během života neustále setkává se situacemi, které vyžadují rozhodování nebo hledání nových řešení. Nestačí pouze vnímat okolní svět. Je potřeba informace porovnávat, hledat mezi nimi souvislosti a vyvozovat závěry. Tuto činnost označujeme jako myšlení.
Význam myšlení
Díky myšlení člověk:
- řeší problémy
- plánuje budoucí činnost
- rozhoduje se mezi různými možnostmi
- vytváří nové nápady
- učí se z vlastních zkušeností
- chápe příčiny a důsledky událostí.
Myšlení je jedním z nejvýznamnějších poznávacích procesů a významně ovlivňuje každodenní život.
Základní jednotky myšlení
Při myšlení člověk pracuje s pojmy, soudy a úsudky.
| Jednotka | Charakteristika | Příklad |
|---|---|---|
| Pojem | Označuje společné znaky skupiny předmětů nebo jevů. | strom, dítě, škola |
| Soud | Vyjadřuje tvrzení o předmětech nebo jevech. | „Strom má kořeny.“ |
| Úsudek | Spojuje více soudů a umožňuje vyvozovat závěry. | „Všechny rostliny potřebují vodu. Strom je rostlina. Proto strom potřebuje vodu.“ |
Myšlenkové operace
Při řešení problémů využívá člověk několik základních myšlenkových operací.
Analýza
Rozdělení celku na jednotlivé části. Například při rozboru pohádky dítě zkoumá jednotlivé postavy, prostředí a děj.
Syntéza
Spojování jednotlivých částí do smysluplného celku. Například při skládání příběhu z několika obrázků.
Srovnávání
Hledání podobností a rozdílů mezi předměty nebo jevy. Například porovnání psa a kočky.
Abstrakce
Oddělení podstatných znaků od nepodstatných. Například dítě pochopí, že různě velké židle mají společné znaky a všechny označujeme slovem „židle“.
Zobecnění
Spojení společných znaků do obecného pojmu. Například dítě pochopí, že vrabec, kos i sýkora patří mezi ptáky.
Schéma 7.1 Základní myšlenkové operace
Myšlení
│
┌──────────┬──────────┬──────────┬──────────┬
│ │ │ │ │ Analýza Syntéza Srovnávání Abstrakce Zobecnění
Druhy myšlení
Psychologie rozlišuje několik druhů myšlení.
| Druh myšlení | Charakteristika |
|---|---|
| Praktické | Řešení konkrétních situací a úkolů. |
| Názorné | Opírá se o představy a konkrétní předměty. |
| Abstraktní | Pracuje s pojmy, symboly a obecnými vztahy. |
U malých dětí převažuje názorné myšlení. Postupně se rozvíjí schopnost abstraktního myšlení, která umožňuje pracovat s obecnými pojmy a složitějšími vztahy.
Myšlení a řešení problémů
Problém vzniká tehdy, když člověk nezná okamžité řešení určité situace. Při řešení problémů obvykle postupujeme v několika krocích:
- uvědomění si problému,
- hledání možných řešení,
- výběr nejvhodnějšího řešení,
- ověření výsledku. Schopnost řešit problémy patří mezi nejdůležitější cíle vzdělávání.
Rozvoj myšlení
Myšlení se rozvíjí postupně od raného dětství až do dospělosti. Způsob uvažování dítěte se mění v závislosti na věku, zkušenostech, jazykovém vývoji i podnětech z prostředí. Malé děti řeší problémy především prostřednictvím manipulace s předměty a konkrétních zkušeností. Postupně se učí uvažovat o věcech, které nejsou přímo přítomné, a vytvářejí obecnější pojmy. Rozvoj myšlení podporují zejména:
- hra
- rozhovor s dospělými
- čtení příběhů
- experimentování
- řešení problémových situací
- kladení otázek
- vlastní objevování.
Pedagog by měl vytvářet prostředí, ve kterém děti mohou přemýšlet, hledat souvislosti a samostatně docházet k řešení.
Myšlení a řeč
Myšlení a řeč spolu úzce souvisejí. Řeč umožňuje člověku pojmenovávat skutečnost, sdělovat své myšlenky a porozumět druhým lidem. Současně podporuje rozvoj myšlení, protože pomáhá uspořádat informace a vytvářet nové souvislosti. S rozšiřující se slovní zásobou dítěte se zpravidla rozvíjí také jeho schopnost uvažovat, vysvětlovat a řešit problémy. Proto je důležité, aby pedagog s dětmi často vedl rozhovory, podporoval jejich vyjadřování a kladl otevřené otázky.
Chyby v myšlení
Lidské myšlení není neomylné. Někdy dochází k ukvapeným závěrům nebo chybnému hodnocení situací. K nejčastějším chybám patří:
- rozhodování bez dostatku informací
- vytváření předsudků
- zobecňování na základě jedné zkušenosti
- podléhání emocím při rozhodování.
Schopnost kriticky přemýšlet pomáhá podobným chybám předcházet.
Při stavbě věže z kostek se dětem stále nedařilo postavit dostatečně vysokou stavbu. Místo toho, aby učitelka ukázala správné řešení, položila dětem několik otázek:
Proč se věž vždy převrhne?
- Co bychom mohli změnit?
- Jak by měla vypadat pevná základna?
Děti začaly společně přemýšlet, zkoušet různé možnosti a nakonec samy přišly na vhodné řešení. Učitelka jim neposkytla hotovou odpověď, ale vytvořila podmínky pro rozvoj jejich myšlení.
Současná psychologie zdůrazňuje, že myšlení se nejlépe rozvíjí při aktivním řešení problémů. Děti si vytvářejí hlubší porozumění tehdy, když mohou samostatně hledat řešení, diskutovat o nich a ověřovat jejich správnost. Významnou roli hraje také sociální prostředí. Rozhovory s dospělými a spolupráce s vrstevníky podporují rozvoj logického uvažování, argumentace i schopnosti nahlížet na problém z různých úhlů pohledu. Moderní vzdělávání proto klade důraz nejen na osvojování znalostí, ale také na rozvoj kritického a tvořivého myšlení.
Myšlení znamená pouze pamatovat si informace.
Paměť a myšlení spolu souvisejí, ale nejsou totožné. Myšlení umožňuje informace analyzovat, porovnávat, hodnotit a hledat nová řešení.
Na každý problém existuje pouze jedno správné řešení.
Mnoho problémů lze řešit různými způsoby. Schopnost hledat více možností podporuje tvořivost i samostatné uvažování.
Děti se naučí myslet samy bez podpory dospělých.
Rozvoj myšlení významně ovlivňuje prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Otázky, rozhovory a společné řešení problémů rozvíjejí myšlení mnohem více než pouhé předávání hotových odpovědí.
Chyby při řešení úkolů jsou vždy známkou neúspěchu.
Chyby jsou přirozenou součástí učení. Pomáhají dítěti hledat nové strategie a lépe porozumět řešenému problému.
Dobře myslí jen lidé s vysokým IQ.
Myšlení není dáno pouze úrovní inteligence. Ovlivňují je také zkušenosti, motivace, znalosti, schopnost spolupracovat, tvořivost i ochota hledat nová řešení. Každý člověk může své myšlení během života rozvíjet.
Malé děti kladou denně desítky až stovky otázek. Otázka „Proč?“ je jedním z nejdůležitějších nástrojů rozvoje myšlení. Pokud dospělí dětem poskytují prostor k přemýšlení a společnému hledání odpovědí, podporují tím jejich poznávací vývoj i zvídavost.
Psychologie v každodenním životě
Každý den řešíme mnoho drobných problémů. Rozhodujeme se, jakou cestou půjdeme do práce, jak uspořádáme svůj čas nebo jak vyřešíme nedorozumění s druhým člověkem. Při těchto činnostech využíváme myšlení, aniž si to většinou uvědomujeme. Porovnáváme možnosti, odhadujeme důsledky a vybíráme řešení, které považujeme za nejvhodnější. Stejně postupují i děti. Když staví věž z kostek, skládají puzzle nebo hledají způsob, jak se domluvit s kamarádem, rozvíjejí své myšlení přirozenou cestou prostřednictvím hry.
Slovníček pojmů
| Pojem | Význam |
|---|---|
| Myšlení | Poznávací proces umožňující poznávat souvislosti, řešit problémy a vytvářet nové poznatky. |
| Pojem | Obecné označení skupiny předmětů nebo jevů se společnými znaky. |
| Soud | Tvrzení o předmětech nebo jevech. |
| Úsudek | Vyvození závěru na základě více soudů. |
| Analýza | Rozdělení celku na jednotlivé části. |
| Syntéza | Spojení jednotlivých částí do smysluplného celku. |
| Abstrakce | Oddělení podstatných znaků od nepodstatných. |
| Zobecnění | Vytvoření obecného pojmu na základě společných znaků. |
- Myšlení je poznávací proces, který umožňuje poznávat souvislosti, řešit problémy a vytvářet nové poznatky.
- Základními jednotkami myšlení jsou pojmy, soudy a úsudky.
- Mezi hlavní myšlenkové operace patří analýza, syntéza, srovnávání, abstrakce a zobecnění.
- Rozlišujeme praktické, názorné a abstraktní myšlení.
- Myšlení úzce souvisí s řečí, pamětí, představivostí i učením.