Čití a vnímání
„Smysly nám poskytují informace o okolním světě. Teprve mozek jim však dává význam.“
Paní učitelka položila na stůl dvě stejné sklenice s vodou. Do jedné vložila kovovou lžičku. „Podívejte se pozorně. Jak lžička vypadá?“ zeptala se dětí. „Je zlomená!“ ozvalo se hned několik hlasů. Učitelka pak lžičku vytáhla ze sklenice. „Je opravdu zlomená?“ Děti překvapeně zavrtěly hlavou.
To, co viděly jejich oči, nebylo skutečností, ale optickým klamem způsobeným lomem světla. Naše smysly nám poskytují informace o světě, ale jejich správné pochopení závisí na tom, jak je náš mozek zpracuje.
- vysvětlit rozdíl mezi čitím a vnímáním,
- popsat základní vlastnosti čití,
- charakterizovat jednotlivé smysly,
- objasnit, jak vzniká vjem,
- vysvětlit, proč někdy dochází ke klamům ve vnímání,
- uvést význam čití a vnímání pro práci pedagoga.
Co je čití?
Čití představuje nejjednodušší poznávací proces. Pomocí čití zachycujeme jednotlivé vlastnosti předmětů a jevů, které na nás působí – barvu, tvar, teplotu, chuť, vůni nebo hlasitost zvuku.
Podnět – receptor – počitek
| Smyslový orgán | Smysl | Co zachycuje |
|---|---|---|
| Oko | Zrak | Světlo, barvy, tvary, pohyb. |
| Ucho | Sluch | Zvuky a řeč. |
| Nos | Čich | Pachové látky. |
| Jazyk | Chuť | Chuťové podněty. |
| Kůže | Hmat | Dotek, tlak, bolest a teplotu. |
Co je vnímání?
Samotné počitky nám ještě neposkytují úplný obraz světa. Mozek jednotlivé informace spojuje, porovnává s předchozími zkušenostmi a vytváří z nich smysluplný celek.
| Čití | Vnímání |
|---|---|
| Zachycuje jednotlivé vlastnosti podnětu. | Spojuje počitky do uceleného obrazu. |
| Vzniká působením podnětu na smyslový orgán. | Probíhá v mozku na základě zpracování počitků. |
| Výsledkem je počitek. | Výsledkem je vjem. |
Vlastnosti vnímání
Vnímání není pasivní proces. Mozek aktivně vybírá, třídí a doplňuje informace podle předchozích zkušeností. K jeho základním vlastnostem patří celistvost (vnímáme celek, ne jednotlivé části), výběrovost (mozek vybírá důležité podněty), smysluplnost (informace si vysvětlujeme podle zkušeností) a stálost (předměty poznáváme stále stejně i při změně úhlu či osvětlení).
Klamy ve vnímání
Vnímání není dokonalé. Někdy mozek informace vyhodnotí nepřesně a vzniká klam.
| Iluze | Halucinace |
|---|---|
| Chybné vnímání skutečně existujícího podnětu. | Vjem vznikající bez skutečného podnětu. |
| Objevuje se i u zdravých lidí. | Může být příznakem onemocnění nebo působení návykových látek. |
| Věšák ve tmě připomíná postavu člověka. | Člověk slyší hlas, přestože nikdo nemluví. |
Paní učitelka přečetla dětem krátký příběh a poté jim ukázala obrázek lesa. Jedno dítě si okamžitě všimlo veverky, jiné hledalo houby a další popsalo pouze stromy. Obrázek byl pro všechny stejný, ale každé dítě zaměřilo pozornost na jiný detail.
Rozdílné vnímání neznamená, že některé dítě vnímá „špatně“. Často pouze vychází z jiných zkušeností nebo zaměřuje pozornost na jiné podněty.
Vnímání není pouhým pasivním přijímáním informací. Mozek průběžně porovnává nové podněty s dřívějšími zkušenostmi, očekáváními i aktuálním psychickým stavem. Schopnost správně rozlišovat podněty se rozvíjí během dětství a je ovlivňována učením i prostředím.
Vidět znamená vnímat.
Vidění je jen první krok. Vjem vzniká, až mozek informace zpracuje.
Všichni lidé vnímají svět stejně.
Vnímání ovlivňují zkušenosti, pozornost i psychický stav, proto se lidé liší.
Optické klamy vznikají proto, že mozek při zpracování obrazu využívá zkušenosti a zjednodušuje si interpretaci světa – dvě stejně dlouhé čáry tak mohou působit různě dlouhé.
- Čití zachycuje jednotlivé vlastnosti podnětů, jeho výsledkem je počitek.
- Vnímání spojuje počitky do uceleného obrazu, jeho výsledkem je vjem.
- Vjem vzniká zpracováním smyslových informací v mozku.
- Vnímání je aktivní proces ovlivněný zkušenostmi, pozorností a psychickým stavem.
- Klamy jsou přirozenou součástí fungování mozku; iluze a halucinace nejsou totéž.
- 1Jaký je rozdíl mezi čitím a vnímáním?
- 2Jaké základní smysly člověka rozlišujeme?
- 3Jak vzniká počitek?
- 4Co je vjem?
- 5Které vlastnosti vnímání znáte?
- 6Proč vznikají optické klamy?
- 7Jaký je rozdíl mezi iluzí a halucinací?
Stejný obrázek, jiné vnímání
Ukažte dvojici spolužáků stejný obrázek na 10 sekund. Poté každý samostatně zapíše, čeho si všiml. Porovnejte odpovědi a diskutujte, proč se liší a co pozornost jednotlivců ovlivnilo.
Děti stejnou situaci nevnímají stejně. Pedagog by měl respektovat individuální rozdíly ve vnímání a chápat je jako přirozený projev jedinečné zkušenosti každého dítěte.