Paměť
„Paměť nám neumožňuje pouze uchovávat minulost. Díky ní se učíme, získáváme zkušenosti a můžeme je využívat v budoucnosti.“
Paní učitelka přečetla dětem krátkou pohádku. Druhý den je požádala, aby převyprávěly, co si pamatují. Některé děti si vybavily jména všech postav i děj příběhu. Jiné si vzpomněly jen na několik detailů a některé tvrdily, že si na pohádku vůbec nevzpomínají. Přesto všechny pohádku předchozí den slyšely. Proč si lidé některé informace zapamatují snadno, zatímco jiné rychle zapomenou? Odpověď hledáme v paměti.
- vysvětlit pojem paměť
- popsat základní fáze paměti
- rozlišit druhy paměti
- objasnit faktory ovlivňující zapamatování
- vysvětlit význam zapomínání
- navrhnout zásady efektivního učení.
Co je paměť?
Každý den si člověk zapamatuje velké množství informací. Některé využije pouze na krátkou dobu, jiné si uchová po mnoho let. Bez paměti bychom se nenaučili mluvit, číst, psát ani vykonávat běžné každodenní činnosti.
Význam paměti
Paměť umožňuje člověku:
- učit se novým poznatkům
- osvojovat si dovednosti
- rozpoznávat známé osoby a místa
- navazovat na předchozí zkušenosti
- plánovat budoucí činnost.
Bez paměti bychom museli každý den začínat znovu od začátku.
Jak probíhá paměť?
Paměť není jednorázový děj. Probíhá v několika navazujících fázích.
Schéma 5.1 Fáze paměti
Přijetí informace
│
▼
Zapamatování
│
▼
Uchování
│
▼
Vybavení
Pokud některá z těchto fází neproběhne úspěšně, informace si člověk nemusí vybavit.
Fáze paměti
Zapamatování
Zapamatování představuje první fázi paměti. Nové informace se ukládají do paměťových systémů. Kvalitu zapamatování ovlivňuje například:
- pozornost
- motivace
- porozumění učivu
- opakování
- emoce.
Čím lépe informaci pochopíme, tím snáze si ji zapamatujeme.
Uchování
Během této fáze jsou informace uchovávány po různě dlouhou dobu. Některé vydrží pouze několik sekund, jiné celý život. Uchování ovlivňuje především:
- opakování
- smysluplnost informací
- používání získaných poznatků v praxi.
Vybavování
Vybavování znamená znovuzískání uložené informace. Například:
- odpověď při zkoušení
- vybavení telefonního čísla
- vzpomínka na první školní den.
Vybavení bývá snazší tehdy, když je informace dobře pochopena a opakovaně používána.
Zapomínání
Zapomínání je přirozenou součástí fungování paměti.
Druhy paměti
Psychologové rozlišují paměť podle různých hledisek. Pro pochopení učení jsou nejdůležitější druhy paměti podle doby uchování informací.
| Druh pamět i | Charakteristika | Příklad |
|---|---|---|
| Senzorická paměť | Uchovává informace velmi krátce, zpravidla jen zlomky sekundy. | Krátký obraz po záblesku fotoaparátu. |
| Krátkodobá paměť | Uchovává informace po dobu několika sekund až minut. | Zapamatování telefonního čísla před jeho vytočením. |
| Pracovní paměť | Umožňuje s informacemi krátkodobě pracovat a využívat je při řešení úkolů. | Výpočet příkladu zpaměti nebo porozumění delší větě při čtení. |
| Dlouhodobá paměť | Uchovává informace od několika hodin až po celý život. | Vzpomínka na první školní den nebo znalost násobilky. |
Jednotlivé druhy paměti spolu úzce spolupracují. Aby se informace uložila do dlouhodobé paměti, musí jí člověk věnovat dostatečnou pozornost a zpravidla ji opakovaně používat.
Dlouhodobá paměť
Dlouhodobá paměť představuje nejrozsáhlejší paměťový systém člověka. Neukládají se do ní pouze školní znalosti, ale také životní zkušenosti, naučené dovednosti nebo vzpomínky na významné události. Současná psychologie rozlišuje dva základní typy dlouhodobé paměti.
| Typ pamět i | Co uchovává | Příklad |
|---|---|---|
| Deklaratviní (explicitní) | Vědomě vybavitelné informace a vzpomínky. | Hlavní město České republiky nebo průběh včerejšího výletu. |
| Nedeklarativní (implicitní) | Naučené dovednosti a návyky. | Jízda na kole, plavání nebo psaní na klávesnici. |
Právě díky implicitní paměti nemusíme přemýšlet nad každým jednotlivým pohybem při běžných činnostech.
Co ovlivňuje zapamatování?
Ne všechny informace si pamatujeme stejně dobře. Úspěšné zapamatování ovlivňuje několik faktorů.
| Faktor | Vliv na paměť |
|---|---|
| Pozornost | Bez soustředění se informace obtížně ukládají. |
| Porozumění | Smysluplné informace si pamatujeme lépe než izolovaná fakta. |
| Opakování | Pravidelné opakování posiluje dlouhodobou paměť. |
| Motivace | To, co považujeme za důležité, si zpravidla pamatujeme lépe. |
| Emoce | Silné emoce mohou zapamatování posílit, někdy však i ztžíit. |
| Spánek | Během spánku dochází k upevňování nově získaných informací. |
Jak se učit efektivně?
Psychologické výzkumy ukazují, že některé způsoby učení jsou účinnější než jiné. Při učení se doporučuje:
- rozdělit učivo do menších částí
- pravidelně opakovat
- propojovat nové poznatky s tím, co již známe
- vytvářet vlastní poznámky nebo myšlenkové mapy
- střídat učení s krátkými přestávkami
- dostatečně spát.
Naopak méně účinné bývá dlouhé jednorázové učení bez přestávek těsně před zkoušením.
Zapomínání není nepřítel
Lidé mají často pocit, že zapomínání znamená selhání paměti. Ve skutečnosti je zapomínání přirozený a užitečný proces. Kdyby si člověk pamatoval úplně všechno, obtížně by rozlišoval důležité informace od nepodstatných. Zapomínání pomáhá mozku udržovat informace přehledně uspořádané a vytváří prostor pro nové poznatky.
Učitelka si všimla, že děti po víkendu zapomněly část básničky, kterou se učily minulý týden. Místo toho, aby začala s novou látkou, nejprve krátce zopakovala předchozí text. Poté přidala pouze dvě nové sloky. Děti si učivo osvojily mnohem lépe než při dlouhém jednorázovém nácviku. Pravidelné krátké opakování bývá při učení účinnější než jednorázové dlouhé procvičování.
Současné výzkumy potvrzují, že paměť není pasivním „skladem informací“. Při každém vybavení vzpomínky mozek informace znovu aktivně zpracovává a propojuje s novými zkušenostmi. Významnou roli při ukládání informací hraje také spánek. Během něj dochází k upevňování nově naučených poznatků a jejich začleňování do dlouhodobé paměti. Výzkumy rovněž ukazují, že dlouhodobé zapamatování podporuje aktivní vybavování informací, pravidelné opakování a využívání poznatků v praxi. Pouhé opakované čtení textu bývá méně účinné.
Dobrou paměť mají jen někteří lidé.
Každý člověk má paměť. Liší se však její výkonnost, způsob využívání i oblasti, ve kterých je nejsilnější. Paměť lze vhodným tréninkem a účinnými strategiemi rozvíjet.
Stačí si učivo několikrát přečíst.
Samotné opakované čtení bývá málo účinné. Lepších výsledků dosahujeme tehdy, když si informace aktivně vybavujeme, vysvětlujeme vlastními slovy nebo je používáme při řešení úkolů.
Zapomínání znamená, že paměť špatně funguje.
Zapomínání je přirozenou součástí fungování paměti. Pomáhá mozku zbavovat se méně důležitých informací a vytváří prostor pro nové poznatky.
Čím déle se učím bez přestávky, tím více si zapamatuji.
Dlouhé soustředění bez odpočinku vede ke zhoršování pozornosti i výkonu. Pravidelné krátké přestávky podporují efektivnější učení.
Nejlepší je naučit se všechno večer před testem.
Psychologické výzkumy ukazují, že dlouhodobé zapamatování podporuje pravidelné opakování rozložené do více dnů. Tento způsob učení je účinnější než jednorázové intenzivní učení na poslední chvíli.
Při každém vybavení vzpomínky se informace v mozku znovu aktivuje a může být doplněna o nové zkušenosti. Proto si lidé někdy stejnou událost po letech pamatují trochu jinak. Paměť není přesný záznam minulosti, ale aktivní proces, při kterém mozek informace průběžně zpracovává.
Psychologie v každodenním životě
Možná jste si všimli, že si lépe pamatujete zážitky z výletu než seznam slov naučený nazpaměť. Je to proto, že významné události bývají spojeny s emocemi, více smyslovými podněty i osobní zkušeností. Podobně se děti lépe učí tehdy, když mohou nové poznatky prožít, vyzkoušet si je nebo propojit s vlastní zkušeností. Proto je v předškolním vzdělávání důležitá hra, objevování a praktické činnosti.
Slovníček pojmů
| Pojem | Význam |
|---|---|
| Paměť | Psychický proces umožňující přijímat, uchovávat a vybavovat informace. |
| Zapamatování | První fáze paměti, při níž dochází k ukládání informací. |
| Uchování | Udržení informací v paměti po určitou dobu. |
| Vybavování | Znovuzískání uložených informací. |
| Zapomínání | Přirozený proces, při kterém dochází k oslabení nebo ztrátě možnosti vybavit si informace. |
| Pracovní paměť | Paměťový systém umožňující krátkodobě uchovávat a současně zpracovávat informace. |
| Dlouhodobá paměť | Paměťový systém určený k dlouhodobému uchování informací, zkušenost ía dovedností. |
- Paměť je psychický proces, který umožňuje přijímat, uchovávat a vybavovat informace.
- Základními fázemi paměti jsou zapamatování, uchování a vybavení.
- Zapomínání je přirozenou součástí fungování paměti.