Socializace
„Člověk se nerodí jako člen společnosti. Společenskému životu se učí od prvních dnů svého života.“
Tříletý Adam nastoupil poprvé do mateřské školy. První den si hrál sám v koutku herny a ostatní děti pouze pozoroval. Když si některé dítě chtělo půjčit jeho autíčko, pevně ho sevřel a zavrtěl hlavou. Po několika týdnech už bylo všechno jinak. Adam se naučil pozdravit, počkat ve frontě, půjčit hračku kamarádovi i požádat o pomoc paní učitelku. Nikdo se s těmito dovednostmi nenarodil. Postupně se je naučil díky lidem kolem sebe. Právě tento proces označujeme jako socializaci.
- vysvětlit pojem socializace
- charakterizovat hlavní činitele socializace
- objasnit význam rodiny a školy pro vývoj dítěte
- popsat osvojování sociálních rolí
- vysvětlit význam socializace v práci pedagoga.
Co je socializace?
Člověk se během života učí, jak žít mezi ostatními lidmi. Osvojuje si pravidla chování, hodnoty společnosti, způsoby komunikace i spolupráce.
Význam socializace
Socializace umožňuje člověku:
- stát se členem společnosti
- vytvářet mezilidské vztahy
- osvojit si společenské normy
- rozvíjet komunikační dovednosti
- učit se spolupráci
- vytvářet vlastní hodnotový systém.
Bez socializace by člověk jen obtížně fungoval ve společnosti.
Činitelé socializace
Na socializaci se podílí mnoho lidí i institucí.
| Činitel | Význam |
|---|---|
| Rodina | První a nejvýznamnější prostředí dítěte. |
| Mateřská a základní škola | Rozvíjí spolupráci, samostatnost a respekt k pravidlům. |
| Vrstevnická skupina | Učí dítě spolupracovat, řešit konflikty a navazovat přátelství. |
| Média | Ovlivňují postoje, názory i hodnoty. |
| Širší společnost | Předává kulturní tradice, pravidla a normy. |
Největší vliv na dítě v raném věku má rodina. Postupně roste význam školy a vrstevníků.
Sociální normy
Aby lidé mohli společně žít, potřebují určitá pravidla.
Sociální role
Každý člověk během života zastává různé role.
Sociální učení
Velká část sociálního chování vzniká učením. Děti si postupně osvojují pravidla společnosti tím, že pozorují druhé lidi, napodobují jejich jednání a získávají vlastní zkušenosti.
Nápodoba
Nápodoba patří k prvním způsobům učení dítěte. Dítě napodobuje:
- rodiče
- sourozence
- učitele
- kamarády
- další významné osoby.
Napodobováním si osvojuje řeč, společenské návyky i způsoby řešení problémů.
Identifikace
Při identifikaci dítě nepřebírá pouze jednotlivé projevy chování, ale ztotožňuje se s určitou osobou a přebírá její hodnoty nebo postoje. Nejčastěji jde o:
- rodiče
- učitele
- starší sourozence
- oblíbené sportovce
- jiné významné osobnosti.
Pedagog proto představuje pro dítě významný vzor.
Sociální posilování
Chování dítěte ovlivňují také reakce okolí. Pokud je žádoucí chování oceněno, bývá větší pravděpodobnost, že se bude opakovat. Posilováním mohou být například:
- pochvala
- úsměv
- povzbuzení
- uznání
- přijetí skupinou.
Naopak nevhodné chování může být oslabováno přiměřenými důsledky nebo nezájmem okolí.
Rodina jako první prostředí socializace
Rodina představuje nejvýznamnější prostředí pro socializaci dítěte. Právě zde dítě získává první zkušenosti s:
- komunikací
- důvěrou
- spoluprací
- pravidly
- emocemi
- řešením konfliktů.
Rodina vytváří základy hodnotového systému i vztahu dítěte k sobě samému a k ostatním lidem.
Mateřská škola a socializace
Nástup do mateřské školy představuje pro dítě významný krok v procesu socializace. Ve školce se dítě učí:
- fungovat ve skupině
- respektovat společná pravidla
- spolupracovat
- řešit konflikty
- navazovat nová přátelství
- osamostatňovat se.
Pedagog pomáhá dítěti zvládnout přechod z rodinného prostředí do širší společnosti.
První den v mateřské škole odmítal čtyřletý Jakub půjčit stavebnici ostatním dětem. Paní učitelka mu stavebnici nevzala. Sedla si vedle něj a klidně řekla: „Vidím, že si s ní chceš ještě hrát. Až budeš hotový, můžeme ji půjčit také ostatním.“ Po několika dnech Jakub začal stavebnici půjčovat sám. Učitelka dítě nenutila silou, ale trpělivě mu pomohla pochopit pravidla společného soužití.
Současná psychologie zdůrazňuje, že socializace probíhá prostřednictvím každodenních vztahů. Děti se učí především pozorováním významných dospělých, společnou činností a vlastní zkušeností. Výzkumy potvrzují, že bezpečné vztahy s rodiči a učiteli podporují rozvoj sociálních dovedností, empatie i schopnosti spolupracovat s ostatními. Mateřská škola představuje významné prostředí, ve kterém dítě získává první zkušenosti se životem ve větší sociální skupině a učí se fungovat mimo rodinu.
Dítě se společenskému chování naučí samo.
Sociální dovednosti se rozvíjejí postupně. Dítě potřebuje vhodné vzory, podporu i příležitosti ke společným aktivitám.
Mateřská škola nahrazuje rodinu.
Rodina zůstává nejvýznamnějším prostředím socializace. Mateřská škola její působení doplňuje a rozšiřuje.
Děti se učí hlavně tím, co jim dospělí říkají.
Nejvíce se učí pozorováním chování dospělých a vlastní zkušeností.
Všechny děti se přizpůsobí novému kolektivu stejně rychle.
Každé dítě potřebuje jiný čas na adaptaci. Pedagog by měl respektovat individuální tempo socializace a poskytovat dítěti potřebnou podporu.
Socializace končí v dětství.
Socializace je celoživotní proces. Člověk se přizpůsobuje novým životním situacím po celý život – při nástupu do školy, do zaměstnání, při založení rodiny i ve stáří.
Dítě se učí sociálním dovednostem mnohem účinněji při společné hře než pouhým posloucháním pravidel. Právě při hře se učí spolupracovat, střídat se, domlouvat, řešit konflikty i respektovat potřeby ostatních.
Psychologie v každodenním životě
Každý člověk během dne zastává několik sociálních rolí. Ráno může být rodičem, dopoledne zaměstnancem, odpoledne kamarádem a večer členem rodiny. Podobně i dítě vystupuje v různých rolích – je dítětem svých rodičů, sourozencem, kamarádem i členem třídy. Schopnost přizpůsobit své chování různým situacím se člověk učí postupně. Právě proto mají každodenní zkušenosti v rodině i mateřské škole tak velký význam.
Slovníček pojmů
| Pojem | Význam |
|---|---|
| Socializace | Celoživotní proces osvojování společenských norem, hodnot a způsobů chování. |
| Sociální učení | Učení prostřednictvím kontaktu s ostatními lidmi. |
| Sociální role | Očekávaný způsob chování spojený s určitým postavením člověka ve společnosti. |
| Sociální norma | Pravidlo chování uznávané společností. |
| Nápodoba | Přebírání chování pozorováním druhých lidí. |
| Identifkiace | Ztotožnění se s významnou osobou a přebírání jejích hodnot a postojů. |
| Sociální posilování | Ovlivňování chování prostřednictvím reakcí okolí, například pochvalou nebo uznáním. |
- Socializace je celoživotní proces začleňování člověka do společnosti.
- Dítě si během socializace osvojuje společenské normy, hodnoty, role a způsoby chování.
- Nejvýznamnějšími činiteli socializace jsou rodina, škola, vrstevníci, média a širší společnost.
- Sociální učení probíhá zejména nápodobou, identifikací a sociálním posilováním.
- Mateřská škola významně podporuje rozvoj sociálních dovedností, spolupráce a samostatnosti.
- Pedagog je pro dítě důležitým sociálním vzorem.
- Úspěšná socializace přispívá ke zdravému osobnostnímu i sociálnímu vývoji dítěte.