Obsah
Kapitola 16 Stáhnout PDF

Sebepoznání a sebepojetí

„Čím lépe člověk pozná sám sebe, tím lépe dokáže porozumět druhým lidem.“
Motivační příběh

Studentka pedagogické školy měla vést první krátkou aktivitu s dětmi v mateřské škole. Před začátkem byla velmi nervózní. Po skončení praxe si uvědomila, že děti s ní spolupracovaly mnohem lépe, než očekávala. Přesto cítila, že někdy mluvila příliš rychle a ve stresu zapomněla na část připraveného programu. „Příště se lépe připravím a budu mluvit pomaleji,“ řekla si. Studentka nehodnotila jen výsledek své práce. Přemýšlela také o sobě. Právě schopnost poznávat vlastní silné stránky, slabší stránky i možnosti dalšího rozvoje označujeme jako sebepoznání.

Co se v této kapitole naučíte
  • vysvětlit pojem sebepoznání
  • objasnit význam sebepoznávání
  • charakterizovat sebehodnocení
  • popsat faktory ovlivňující obraz člověka o sobě
  • vysvětlit význam sebepoznání pro práci pedagoga.
Klíčové pojmy
sebepoznánísebepoznávánísebehodnocenísebeúctasebereflexesebedůvěraseberozvoj

Co je sebepoznání?

Každý člověk si během života vytváří představu o tom, jaký je, co umí, v čem je úspěšný a co by chtěl zlepšit. Toto poznávání sebe sama nazýváme sebepoznáním.

Definice
Sebepoznání je proces, při kterém člověk poznává své vlastnosti, schopnosti, potřeby, hodnoty, emoce a způsoby chování. Sebepoznání není jednorázová událost. Probíhá po celý život.

Sebepoznání a sebepoznávání

Tyto pojmy spolu souvisejí, ale nejsou totožné.

Tabulka 16.1 Sebepoznání a sebepoznávání
SebepoznáníSebepoznávání
Aktuální poznání sebe sama.Dlouhodobý proces poznávání sebe sama.
Vyjadřuje, co o sobě člověk ví.Vyjadřuje, jak člověk k tomuto poznání dochází.

Sebepoznávání nikdy nekončí. Člověk se mění a spolu s tím se mění i jeho pohled na sebe.

Sebehodnocení

Důležitou součástí sebepoznání je sebehodnocení.

Definice
Sebehodnocení je hodnocení vlastních schopností, vlastností, výkonů a chování. Přiměřené sebehodnocení pomáhá člověku: přijímat nové výzvy, učit se z chyb, zvládat neúspěchy, vytvářet zdravé vztahy, rozvíjet své schopnosti. Příliš nízké sebehodnocení může vést k nejistotě a obavám z neúspěchu. Naopak nepřiměřeně vysoké sebehodnocení může člověku bránit přijímat zpětnou vazbu.

Sebeúcta a sebedůvěra

Při poznávání sebe sama rozlišujeme také sebeúctu a sebedůvěru.

Tabulka 16.2 Sebeúcta a sebedůvěra
SebeúctaSebedůvěra
Vyjadřuje, jakou hodnotu člověk přisuzuje sám sobě.Vyjadřuje víru ve vlastní schopnosti zvládnout určitou situaci.

Člověk může mít zdravou sebeúctu a současně cítit nejistotu při nové nebo náročné činnosti.

Sebereflexe

Jedním z nejdůležitějších nástrojů sebepoznávání je sebereflexe.

Definice
Sebereflexe je vědomé zamýšlení nad vlastním jednáním, prožíváním a zkušenostmi s cílem poučit se pro budoucnost. Při sebereflexi si člověk klade například otázky:

Co se mi podařilo?

  • Co bych mohl příště udělat jinak?
  • Jak jsem působil na ostatní?
  • Co jsem se dnes naučil?

Právě sebereflexe patří mezi nejdůležitější profesní dovednosti pedagoga.

Faktory ovlivňující sebepoznání

Obraz člověka o sobě samém nevzniká náhodně. Utváří se postupně na základě vlastních zkušeností i zpětné vazby od okolí. Sebepoznání ovlivňují zejména:

  • zkušenosti z úspěchů i neúspěchů
  • reakce rodičů, učitelů a vrstevníků
  • srovnávání s ostatními lidmi
  • vlastní sebereflexe
  • životní situace a nové zkušenosti.

Důležité je, aby člověk dokázal přijímat zpětnou vazbu otevřeně a současně si zachoval zdravou sebeúctu.

Sebepoznání a pedagogická práce

Sebepoznání patří mezi základní profesní kompetence pedagoga. Pedagog, který dobře zná sám sebe:

  • lépe zvládá náročné situace
  • uvědomuje si své silné stránky i limity
  • dokáže pracovat s vlastními emocemi
  • přijímá zpětnou vazbu
  • průběžně rozvíjí své profesní dovednosti.

Sebepoznání pomáhá pedagogovi vytvářet kvalitnější vztahy s dětmi, rodiči i kolegy.

Pedagog v praxi

Studentka během pedagogické praxe vedla výtvarnou aktivitu. Po skončení si uvědomila, že většinu času sama mluvila a dětem ponechala jen malý prostor pro vlastní nápady. Po konzultaci s učitelkou si zapsala několik poznámek:

více naslouchat dětem,

pokládat otevřené otázky,

nespěchat s hotovým řešením,

ponechat dětem více času na samostatnou práci. Při další praxi se jí podařilo většinu těchto změn uskutečnit. Sebereflexe jí pomohla stát se lepší budoucí učitelkou.

Co říká současná věda

Současná psychologie považuje sebepoznání za důležitou součást osobnostního i profesního rozvoje. Lidé, kteří pravidelně přemýšlejí o svém jednání a dokážou přijímat zpětnou vazbu, bývají úspěšnější při řešení problémů, lépe zvládají stres a efektivněji spolupracují s ostatními. Výzkumy rovněž ukazují, že přiměřené sebehodnocení podporuje psychickou odolnost, motivaci k učení i ochotu dále se rozvíjet. V pedagogické profesi je pravidelná sebereflexe považována za jeden ze základních předpokladů kvalitní práce s dětmi.

Nejčastější chyby a omyly

Sebepoznání znamená hledat jen své chyby.

Cílem sebepoznání není kritizovat sebe sama, ale poznávat své silné stránky i oblasti, ve kterých se můžeme dále rozvíjet.

Sebevědomý člověk nepotřebuje zpětnou vazbu.

I člověk se zdravým sebevědomím potřebuje zpětnou vazbu, která mu pomáhá dále růst a rozvíjet své schopnosti.

Sebereflexe je zbytečné přemýšlení.

Sebereflexe umožňuje poučit se ze zkušeností a zlepšovat vlastní práci i vztahy s druhými lidmi.

Dobrý pedagog nikdy neudělá chybu.

Chyby jsou přirozenou součástí profesního rozvoje. Důležité je umět je rozpoznat, přijmout a poučit se z nich.

Mýtus

Sebepoznání je důležité jen pro psychology.

Fakt

Sebepoznání je důležité pro každého člověka. U pedagogů má však mimořádný význam, protože jejich osobnost, způsob komunikace i práce s emocemi každodenně ovlivňují děti.

Věděli jste, že…

Pravidelná sebereflexe patří mezi základní profesní kompetence učitelů ve většině vzdělávacích systémů. Pomáhá jim zlepšovat kvalitu výuky, komunikaci s dětmi i spolupráci s rodiči.

Psychologie v každodenním životě

Každý člověk se někdy zamýšlí nad tím, proč v určité situaci reagoval právě tak, jak reagoval. Možná jste si po rozhovoru s někým blízkým řekli: „Tohle jsem mohl říct jinak.“ Nebo jste po úspěšném dni zjistili, že vám určitý způsob práce opravdu vyhovuje. Právě takové přemýšlení o vlastním jednání je součástí sebepoznávání. Pro pedagoga má tato schopnost mimořádný význam. Díky ní může lépe porozumět nejen sobě, ale také dětem. Pokud si uvědomuje své silné stránky i vlastní limity, dokáže klidněji reagovat v náročných situacích a vytvářet bezpečné prostředí pro učení.

Slovníček pojmů

Slovníček pojmů
PojemVýznam
SebepoznáníAktuální poznání vlastních vlastností, schopnost,í potřeb a hodnot.
SebepoznáváníCeloživotní proces poznávání sebe sama.
SebehodnoceníHodnocení vlastních schopností, výkonů a chování.
SebeúctaMíra, jakou si člověk váží sám sebe.
SebedůvěraVíra ve vlastní schopnost zvládnout určitou situaci nebo úkol.
SebereflexeVědomé zamýšlení nad vlastním jednáním a zkušenostmi s cílem dalšího rozvoje.
SebeuvědoměníSchopnost uvědomovat si své prožívání, emoce a chování v konkrétní situaci.
Shrnutí kapitoly
  • Sebepoznání je poznání vlastních vlastností, schopností, potřeb, emocí a hodnot.
  • Sebepoznávání je celoživotní proces, který pokračuje po celý život.
  • Důležitou součástí sebepoznání jsou sebehodnocení, sebeúcta a sebedůvěra.
  • Sebereflexe umožňuje člověku učit se z vlastních zkušeností.
  • Obraz člověka o sobě samém ovlivňují vlastní zkušenosti i zpětná vazba od okolí.
  • Sebepoznání patří mezi základní profesní kompetence pedagoga.
  • Pedagog, který dobře zná sám sebe, lépe zvládá komunikaci, práci s emocemi i profesní rozvoj.
Kontrolní otázky
  1. 1Co je sebepoznání?
  2. 2Jaký je rozdíl mezi sebepoznáním a sebepoznáváním?
  3. 3Co je sebehodnocení?
  4. 4Jaký je rozdíl mezi sebeúctou a sebedůvěrou?
  5. 5Co označujeme jako sebereflexi?
  6. 6Jaké faktory ovlivňují sebepoznání?
  7. 7Proč je sebepoznání důležité pro práci pedagoga?
  8. 8Jak může zpětná vazba podporovat osobní rozvoj?