Pozornost
„Ne všechno, co nás obklopuje, dokážeme vnímat současně. Pozornost nám pomáhá vybrat to, co je v daném okamžiku nejdůležitější.“
Paní učitelka četla dětem pohádku. Většina dětí ji pozorně poslouchala. Jen Tomáš se neustále otáčel k oknu, sledoval ptáky na stromě a po chvíli začal stavět kostky. Po skončení pohádky si ostatní děti pamatovaly většinu děje. Tomáš si vybavil jen začátek. Neznamená to, že by byl méně schopný. V danou chvíli pouze nedokázal udržet pozornost na čteném příběhu. Pozornost je jedním ze základních předpokladů učení.
- vysvětlit pojem pozornost
- popsat základní vlastnosti pozornosti
- rozlišit druhy pozornosti
- objasnit faktory ovlivňující pozornost
- vysvětlit význam pozornosti při učení
- navrhnout způsoby podpory pozornosti u dětí.
Co je pozornost?
Každou sekundu na člověka působí velké množství podnětů. Není možné věnovat stejnou pozornost všemu současně. Pozornost umožňuje vybrat informace, které jsou v dané chvíli důležité, a ostatní upozadit.
Proč je pozornost důležitá?
Pozornost ovlivňuje téměř všechny ostatní psychické procesy. Pomáhá nám:
- soustředit se při učení
- sledovat výklad učitele
- zapamatovat si nové informace
- řešit úkoly
- bezpečně reagovat na dění kolem sebe.
Pokud je pozornost oslabena, bývá obtížnější porozumět novým informacím nebo si je zapamatovat.
Vlastnosti pozornosti
Pozornost má několik základních vlastností, které ovlivňují její kvalitu.
| Vlastnost | Charakteristika |
|---|---|
| Zaměřenost | Schopnost vybrat důležitý podnět. |
| Koncentrace | Schopnost soustředit se na jednu činnost. |
| Stálost | Schopnost udržet pozornost po určitou dobu. |
| Rozsah | Množství informací, které dokážeme současně sledovat. |
| Přenášení | Schopnost rychle přesunout pozornost na jinou činnost. |
| Rozdělování | Schopnost věnovat pozornost více činnostem současně. |
Jednotlivé vlastnosti spolu úzce souvisejí a jejich úroveň se během života vyvíjí.
Druhy pozornosti
Psychologie rozlišuje několik druhů pozornosti podle toho, jak vzniká.
Mimovolná pozornost
Vzniká bez našeho vědomého úsilí. Upoutají ji například:
- hlasitý zvuk
- neobvyklý pohyb
- výrazná barva
- překvapivá událost.
Mimovolná pozornost je důležitá pro rychlou orientaci v prostředí.
Záměrná pozornost
Vyžaduje vědomé úsilí. Člověk se rozhodne, že bude svou pozornost věnovat určité činnosti, i když není příliš zajímavá. Například:
- čtení učebnice
- řešení matematických příkladů
- psaní diktátu
- příprava na zkoušku.
Záměrná pozornost je nezbytná pro školní učení.
Bezděčná (zaujatá) pozornost
Některé učebnice uvádějí také třetí druh pozornosti – bezděčnou (zaujatou) pozornost. Vzniká tehdy, když člověka činnost natolik zaujme, že se soustředí bez větší námahy. Například dítě, které staví složitou stavebnici nebo kreslí obrázek, často nevnímá, co se děje kolem něj. Právě o tento typ soustředění pedagog při výuce často usiluje.
Vývoj pozornosti
Schopnost soustředění se během dětství postupně rozvíjí. Malé děti jsou snadno rozptýleny novými podněty. S přibývajícím věkem se prodlužuje doba, po kterou dokážou udržet pozornost. Rozvoj pozornosti podporují:
- vhodně zvolené činnosti
- přiměřená délka práce
- dostatek pohybu
- pravidelný denní režim
- pozitivní motivace.
Každé dítě se však vyvíjí individuálně.
Faktory ovlivňující pozornost
Schopnost soustředit se není stálá. Mění se podle aktuální situace, psychického i tělesného stavu člověka a vlastností samotného podnětu.
| Faktor | Jak ovlivňuje pozornost |
|---|---|
| Zájem | Činnosti, které člověka zajímají, udržují pozornost déle. |
| Motivace | Pokud člověk chápe smysl činnosti, lépe se soustředí. |
| Únava | Snižuje schopnost koncentrace i výkon. |
| Emoce | Silné emoce mohou pozornost zlepšit i zhoršit. |
| Prostředí | Hluk, nepořádek nebo časté vyrušování pozornost narušují. |
| Obtžínost úkolu | Příliš snadný i příliš obtížný úkol vede ke ztrátě pozornosti. |
Pedagog může řadu těchto faktorů ovlivnit vhodnou organizací výuky.
Poruchy pozornosti
Každému člověku občas pozornost kolísá. To je zcela přirozené. Pokud jsou však obtíže s pozorností výrazné, dlouhodobé a významně zasahují do běžného života dítěte, je vhodné odborné vyšetření. Jedním z nejznámějších neurovývojových stavů spojených s obtížemi v oblasti pozornosti je Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD). Projevuje se zejména:
- obtížemi s udržením pozornosti
- zvýšenou impulzivitou
- nadměrnou pohybovou aktivitou.
Je důležité si uvědomit, že neklidné dítě nemusí mít ADHD. Krátkodobá nesoustředěnost může být způsobena únavou, stresem, nemocí, nedostatkem spánku nebo jinými okolnostmi. Diagnostiku ADHD může provádět pouze kvalifikovaný odborník.
Pozornost a učení
Pozornost je jedním ze základních předpokladů úspěšného učení. Pokud se člověk na učivo nesoustředí, informace se obtížně zpracovávají a ukládají do paměti. Proto je při učení vhodné:
- pracovat v klidném prostředí
- odstranit zbytečné rušivé podněty
- dělat pravidelné přestávky
- střídat náročnější a jednodušší činnosti
- plánovat učení na dobu, kdy jsme odpočatí.
Dlouhé soustředění bez přestávky vede zpravidla ke zhoršování výkonu.
Jak může pedagog podporovat pozornost dětí?
Rozvoj pozornosti patří mezi důležité úkoly předškolního vzdělávání. Pedagog může pozornost podporovat například tím, že:
- střídá různé činnosti
- využívá názorné pomůcky
- zapojuje více smyslů současně
- zadává přiměřeně náročné úkoly
- vytváří klidné a bezpečné prostředí
- poskytuje dětem dostatek pohybových přestávek
- podporuje aktivní zapojení všech dětí.
Důležité je také respektovat individuální možnosti jednotlivých dětí.
Při společném čtení pohádky si učitelka všimla, že některé děti začínají být neklidné. Místo toho, aby je napomínala, četbu na chvíli přerušila a zařadila krátkou pohybovou hru. Po několika minutách se děti znovu posadily a pokračovaly v poslechu příběhu. Tentokrát vydržely soustředěné až do konce. Učitelka správně vyhodnotila, že příčinou nesoustředěnosti nebyla neochota dětí spolupracovat, ale přirozená potřeba změny činnosti. Při práci s mladšími dětmi je střídání aktivit jedním z nejúčinnějších způsobů podpory pozornosti.
Výzkumy ukazují, že pozornost není neměnná schopnost, ale dovednost, kterou lze rozvíjet. Její úroveň ovlivňuje kvalita spánku, pravidelný pohyb, dostatek přestávek i motivace k činnosti. Současná psychologie také potvrzuje, že dlouhodobé přetěžování pozornosti vede ke zhoršení výkonu. Mozek potřebuje pravidelnou regeneraci, aby mohl efektivně zpracovávat nové informace. Ve školním prostředí se osvědčuje střídání různých metod práce, aktivní zapojení žáků a vytváření prostředí s minimem rušivých podnětů. Pro budoucí pedagogy z toho vyplývá důležitý závěr: kvalitní výuka není založena na tom, že děti vydrží dlouho sedět v klidu, ale na tom, že dokáže jejich pozornost přirozeně udržet.
Pozornost znamená sedět v klidu.
Klidné sezení samo o sobě neznamená, že je dítě soustředěné. Některé děti mohou působit klidně, ale myšlenkami být jinde. Naopak dítě, které se při práci mírně pohybuje, může být plně soustředěné.
Pozornost lze udržet neomezeně dlouho.
Schopnost soustředění je omezená. Délka pozornosti závisí na věku, zájmu o činnost, únavě i prostředí.
Všechny děti se soustředí stejně dlouho.
Schopnost udržet pozornost je individuální. Některé děti potřebují častější změnu činností nebo kratší pracovní úseky.
Nesoustředěné dítě je líné nebo nevychované.
Obtíže s pozorností mohou mít mnoho příčin – například únavu, stres, nedostatek spánku, zdravotní obtíže nebo neurovývojové poruchy. Pedagog by měl hledat příčiny, nikoli dítě předčasně hodnotit.
Čím déle dítě sedí nad úkolem, tím lépe se učí.
Kvalitu učení neurčuje délka práce, ale míra soustředění. Krátká, aktivní a dobře organizovaná práce bývá účinnější než dlouhé učení bez přestávek.
Lidský mozek není schopen věnovat stejnou míru pozornosti všem podnětům současně. Proto neustále vybírá informace, které považuje za důležité, a ostatní potlačuje. Díky tomu se dokážeme soustředit na rozhovor i v hlučnějším prostředí nebo najít známou tvář v davu lidí.
Psychologie v každodenním životě
Možná jste zažili situaci, kdy jste četli několik stránek knihy a na konci zjistili, že si téměř nic nepamatujete. Oči text sice sledovaly, ale pozornost byla zaměřena jinam. Podobně mohou reagovat i děti při vyučování. Pokud je jejich pozornost oslabena únavou, hladem nebo silnými emocemi, nemusí si z výkladu odnést téměř žádné informace. Úkolem pedagoga proto není pouze předávat učivo, ale také vytvářet podmínky, ve kterých se děti mohou dobře soustředit.
Slovníček pojmů
| Pojem | Význam |
|---|---|
| Pozornost | Psychický proces umožňující zaměřit a soustředit psychickou činnost na vybrané podněty nebo činnosti. |
| Koncentrace | Schopnost soustředit se na jednu činnost po určitou dobu. |
| Mimovolná pozornost | Pozornost vyvolaná výrazným nebo nečekaným podnětem bez vědomého úsilí. |
| Záměrná pozornost | Pozornost řízená vědomým úsilím člověka. |
| Bezděčná (zaujatá) pozornost | Pozornost, která vzniká při činnosti, jež člověka silně zajímá. |
| Rozsah pozornost i | Množství informací, které člověk dokáže současně sledovat. |
- Pozornost je psychický proces, který umožňuje zaměřit psychickou činnost na důležité podněty.
- Patří mezi základní předpoklady učení, paměti i myšlení.
- K základním vlastnostem pozornosti patří zaměřenost, koncentrace, stálost, rozsah, přenášení a rozdělování.
- Rozlišujeme mimovolnou, záměrnou a bezděčnou (zaujatou) pozornost.
- Úroveň pozornosti ovlivňuje zájem, motivace, únava, emoce i prostředí.
- Schopnost soustředění lze rozvíjet vhodně zvolenými činnostmi a přiměřenou organizací práce.
- Pedagog podporuje pozornost zejména střídáním aktivit, aktivním zapojením dětí a vytvářením klidného prostředí.
- 1Co je pozornost?
- 2Proč je pozornost důležitá při učení?
- 3Jaké jsou základní vlastnosti pozornosti?
- 4Jaký je rozdíl mezi mimovolnou a záměrnou pozorností?
- 5Co je bezděčná (zaujatá) pozornost?
- 6Jaké faktory ovlivňují schopnost soustředění?
- 7Jak se projevují obtíže s pozorností?
- 8Jak může pedagog podporovat rozvoj pozornosti u dětí?
- 9Proč jsou při výuce důležité pravidelné přestávky?
- 10Uveďte příklady situací, kdy využíváme různé druhy pozornosti.
Co ovlivňuje naši pozornost?
Po dobu jednoho dne si zapisujte situace, ve kterých jste se dokázali velmi dobře soustředit, a situace, kdy to bylo obtížné.